Indie - Himálaj, Satopanth, 2009
Cesta vedla z Delhi autem proti proudu Gangy, trvala tři dny s přenocováním v Rishikeshi (450 m n. m.), Uttarkashi (1 200 m n. m.) a Gangotri (3 040 m n. m.). Přístupový trek začal z poutního města Gangotri, pokračoval přes osadu Bhojbasa (3 800 m n. m.) kolem pramene posvátné Gangy v Gaumukhu do Nandanbanu (4 400 m n. m.) a konečně do základního tábora u jezera Vasuki Tal (4 480 m n. m.).
Výstup na Satopanth (překlad jména hory je „cesta k nebesům“) vedl přes Satopanth Glacier do 1. výškového tábora (5 300 m n. m.), jihozápadní cestou do 2. výškového tábora (5 980 m n. m.), po hřebeni a traverzem po ledové stěně do 3. výškového tábora (6 445 m n. m.) a na vrchol (7 075 m n. m.). Ze čtyřčlenné mezinárodní expedice pokračovali ze základního tábora až do 3. výškového tábora pouze tři, na vrchol hory Satopanth vystoupili pouze dva členové výpravy a dva místní vysokohorští vůdci.
Přístupový trek nám trval pět dní, z toho dva dny vytrvale pršelo a dva dny hustě sněžilo. Do základního tábora jsme přišli promáčení a prochladlí. Následujících šestnáct dní bylo téměř jasno, což nám umožnilo po dvou vynáškách do 1. výškového tábora pokračovat přes jednotlivé výškové tábory až na vrchol. Základní tábor jsme postavili 12. září a náš tým stál na vrcholu 21. září. Po výstupu čtyř z pětičlenného týmu na vrchol jsme se ještě téhož dne vraceli ledovým traverzem do C2. Děsivým ale nezapomenutelným zážitkem bylo zemětřesení (4,8 stupně Richterovy stupnice s epicentrem 40 km od hory Satopanth), které nás zastihlo na ledovém traverzu ve výšce 6 300 m n. m.
Celá expedice na Satopanth trvala měsíc. Na horu jsme společně s výpravou indické armády vycházeli jako první v podzimní sezóně a prošlapávali metr čerstvě napadlého sněhu. Až na čtyři dny nepříznivého počasí na cestě do základního tábora bylo převážně jasno, což znamenalo příjemné denní teploty, ale velmi nízké noční teploty (ze 3. výškového tábora jsme vycházeli před východem slunce při -23 oC). Náročné lezecké úseky byly mezi 1. a 2. výškovým táborem (300 m lezení smíšeným terénem) a mezi 2. a 3. výškovým táborem (200 m cesty po ostrém hřebeni a 500 m dlouhý traverz ledovou stěnou, která se pod úhlem 75o sklání k ledovci Satopanth, který je o 1 500 m níž). Zemětření nás zastihlo právě na této stěně, nejobtížnějším úseku celého výstupu a sestupu. I tento nevšední zážitek jsme přežili ve zdraví a již 23. září jsme byli všichni zpět v základním táboře.
Vraceli jsme se stejnou cestou do Gangotri a dál podél Gangy do Rishikeshe. Po několika dnech relaxace ve svatém městě u posvátné řeky jsme odjeli do Delhi, odkud jsme se vraceli domů.


